Rozsířená a virtuální realita

Obecné vymezení virtuální reality (virtual reality) uvádí, že se jedná o technologii umožňující uživateli ocitnout se v simulovaném prostředí, ideálně doprovázené jeho interakcí s ním. Technologie virtuální reality vytvářejí iluzi skutečného světa (např. při výcviku boje, pilotování, lékařství), nebo fiktivního světa počítačových her. Jde o vytváření zejména vizuálního, někdy sluchového, hmatového či jiného zážitku budícího subjektivní dojem skutečnosti pomocí různých zařízení připojeným k výpočetní jednotce, která realistické vjemy pro uživatele generuje.

Pokud se tato technologie v návaznosti na  reálným fyzickým svět doplnění o virtuální prvky, které jsou promítány v reálném čase a určitým způsobem jsou lokalizovány na konkrétní místo, hovoří se o rozšířené realitě (augmented reality). Člověk přirozeně vnímá realitu prostřednictvím receptorů, což nám umožňuje orientaci v prostředí, proto se virtuální realita primárně zaměřuje na dva velmi důležité smysly: zrak a sluch, pokročilejší systémy však ovlivňují i další senzory lidského těla, například smysl pro rovnováhu a díky tomu nám připadá, že je toto prostředí skutečné.

Časopis Control engineering uvádí přehled sedmi přínosů rozšířené a virtuální reality.

1. Vylepšování konstrukčního řešení – kdy lze výrobky, nakreslené počítačem, zobrazit pro lepší představivost ve 3D perspektivě
2. Komplexní montáž – zejména návrh optimalizované výrobní montáže nebo nalezení postupu k demontáže a zpětné montáže při opravách.
3. Zajištění kvality – umožněním 3D inspekce výrobku
4. Údržba – poradenství při vzdálené údržbě a opravách
5. Odborná podpora – realizující konzultace, poradenství a výuku v mnoha různých potřebných situacích
6. Bezpečnost – provádění instruktáže a inspekci v oblasti bezpečnosti a hygieny při práci
7. Skladové operace – rychlá orientace ve skladových položkách

Tuto technologii lze využít i pro výuku a vzdělávání pracovníků a servisní zásahy.

Tým zkušených a proškolených pracovníků je základ každého sofistikovaného pracoviště. Pravidelná školení jsou však logisticky, časově a finančně náročná. Povětšinou znamenají odjezd pracovníků do školicích center, ubytování, diety, ale hlavně absenci na pracovišti. Po návratu do pracovního procesu se nově nabyté informace rychle ztrácejí, pokud nejsou ihned prakticky procvičeny. Školení v místě pracoviště je ze strany školitelů méně preferovanou variantou. Účastníci se plně nevěnují tématu a napůl řeší běžnou agendu. Pro velké vytížení lektorů není mnohdy možné domluvit se na individuálním školení v dostupném čase. Nakonec se celá situace řeší po telefonu, posíláním fotek a print screenů, což je značně neefektivní.

Nové světlo do celé problematiky přináší rozšíření realita zejména prostřednictvím takzvaných “chytrých brýlí”. Jejich využití všichni znají v oblasti počítačových her. Průmysl 4.0 ukazuje další praktické aplikace. Tyto brýle mohou například zprostředkovat rychlou komunikaci mezi pracovníkem a školicím centrem, umožní jim pohled na danou problematiku očima pracovníka, který má volné ruce a může být navigován a  provádět změny v reálném čase.

Lídrem v této problematice je mimo jiné společnost Act-in , která využívá Google glass  pro spojení servisních techniků s operátory zařízení. Celý koncept „chytrých brýlí“ umožňuje zabudování do libovolného ERP systému a digitalizovat tím i další fáze výrobního procesu (správa stavu zakázek, výkazy práce apod.).

Cena virtuálních brýlí v posledním roce klesla natolik, že se dá srovnat s 2-3 návštěvami servisních techniků. Takže i malým podnikům s několika stroji a malým okruhem pracovníků, mohou být technologie 4.0 dostupné a pomáhat.

Všeobecně se předpokládá, že výzkum a vývoj v této oblasti bude přinášet další pokroky a přínosy zejména za situace, kdy se předpokládá v nejbližších letech masivní rozšíření rychlých komunikačních sítí 5G, což umožní nejen rozšířit tuto technologie, ale i snížit finanční náklady na její pořízení i využívání.

Za velmi ilustrativní příklad může posloužit využití virtuální a rozšířené reality v konceptu Průmysl 4.0 ve firmě ŠKODA AUTO, která vyvinula společně s kreativním studiem Brainz Immersive testovací projekt v rozšířené realitě pro prediktivní údržbu různých zařízení ve výrobě. Automobilka v rámci celopodnikové digitalizace testuje, jak mohou moderní technologie pomoci se školením zaměstnanců údržby, zjednodušením pravidelné kontroly výrobních zařízení ve ŠKODA FabLab a prevencí nečekaných zastavení výrobního procesu.

Lacko

Poznámka: Článek bude revidován.