Plánování a řízení výroby

„Výroba je každá činnost, která tvoří hodnotu. Výroba zahrnuje všechny hospodářské činnosti spojené se zajištěním výrobků a služeb.“ (Miloslav Synek)

Proces výroby je  postup přeměny vstupních komponent (suroviny, polotovary) ve výstupní produkty – výrobky. Tento proces je kriticky závislý na vhodném plánování, řízení, logistice a zajišťování kvality výroby.

Řízením obecně nazýváme ovlivňování procesů v určité konkrétní dynamicky se měnící soustavě tak, aby tato dosáhla určitého stavu, nebo aby produkovala požadovaný výstup. V případě řízení výroby se jedná o to, aby se plánováním, rozhodováním, organizováním, komunikací a kontrolou dosáhlo z disponibilních zásob požadovaných výsledků výroby.

V konceptu Průmyslu 4.0 se ve velké míře používá automatického řízení s využitím mikroprocesorů, který na základě signálů z čidel podle programu automaticky generuje pokyny pro řídicí prvky, aby automatické zařízení plnilo požadované činnosti.

Obecnými principy řízení se zabývá kybernetika, kterou založil prof. N. Wiener

Řízením firem, včetně řízení výroby, v nichž převažuje lidský faktor, se zabývá podnikové řízení (firemní manažment).

Obecné schéma řízení podle kybernetiky lze nakreslit např. takto:

Plánování a řízení firem včetně výroby je v současné době v podnikových systémech podporováno automatizovanými počítačovými systémy na všech řídicích úrovních – strategické úrovni – taktické úrovni – operativní úrovni výrobních procesů a jsou podporovány jimi všechny procesy firemního řízení.

EIS  (Executives Information System) – automatizované informační systémy pro vrcholové strategické řízení podporující automatickou analýzu dat z hlediska dlouhodobých vývojových trendů (OLAP – On Line Analysing Processing). Slouží k podpoře manažerů vrcholového řízení firem poskytováním klíčových strategických informací a skutečností o celkovém stavu hospodaření firmy s ohledem na dosahování strategických cílů firmy.

MIS (Management Information System) – automatizované informační systém pro vedoucí pracovníky střední úrovně a referenty, podporující transakční zpracování firemních údajů na fakturách, objednávkách, zakázkách, o mzdách a platech zaměstnanců, skladovaných položkách, apod.). Příslušní pracovníci pomocí personálních počítačů, které jsou připojeny k podnikové síti i k mezinárodní síti Internet, mohou získávat, vkládat a měnit údaje, které potřebují k výkonu činností v rámci svých kompetencí s využíváním podnikových údajů, které jsou uloženy v centrální podnikové databázi nebo v dílčích lokálních souborech. Tento automatizovaný informační systém pokrývá všechna oddělení firmy ve všech oblastech obchodních, finančních, technických, personálních, výrobních a dalších.

RTCS  (Real Time Control System) – automatizovaný řídicí systém, který na operativní úrovni v reálném čase řídí provádění jednotlivých výrobních úkonů pro konkrétní operace ve výrobě. Zde je hlavní těžiště řízení robotických a automatizovaných výrobních linek, a jednotlivých automatů a robotů ve výrobě. Bezprostřední přímé propojení  RTCS a MIS umožňuje odstranit problém minulého období (zhruba do roku 2015), kdy nebylo možno zjistit reálný skutečný stav výroby jednotlivých rozpracovaných součástek a porovnat ho s plánovaným stavem. Dnes je to v konceptu Průmyslu 4.0 jedna z jeho základních funkcí.

Důležitá je skutečnost, že i současné automatizované systémy EIS a MIS jsou dnes vybaveny možnostmi a funkcemi, které vyplývají z konceptu Průmyslu 4.0. Využívají proto možnosti modelování, simulace, umělé inteligence, atd. Např. robotizace kancelářských prací (RPA – robotic process automation) využívá prostřednictvím programů počítače tzv. softwarového robota, který transformuje souhrn vstupů na souhrn výstupů. Často se nejedná o úplnou automatizaci procesů, ale o automatizaci dílčích činností, ze kterých se administrativní proces skládá (kopírování dat z jedné aplikace do jiné, otevírání webových stránek, log-in do aplikací, vyplňování elektronických formulářů, odesílaní e-mailů, čtení a zápis do databáze, extrakce dat z dokumentů, apod.). To vše umožňuje zvýšit produktivitu administrativních činností.

Z uvedeného vyplývá, že jednoduché propojení přes interní komunikační síť stávajících, nijak neinovovaných starších systémů EIS a MIS se subsystémy kyberfyzikálnéch systémů Průmyslu 4.0 je sice principiálně možné, ale není efektivní. Dosavadní automatizované informační systémy EIS a MIS je potřeba přizpůsobit koncepci Průmysl 4.0, aby se dosáhlo potřebného synergického efektu v celé hierarchii úrovní řízení.

B. Lacko

Poznámka: článek bude revidován